Jak to dělám já? Nový seriál "máma má office" o pracujících maminkách

16.02.2016 14:46

"Nechápu, kde na to berete čas." Podobná věta zní prakticky ve všech mailech, které mi na můj blog přijdou. Čas na blog, ten si najdu vždycky. Plus ještě píšu články pro iDNES.cz, Kondici, Douglas a Literární noviny. A chystám také svůj "vydělávající" projekt. A to už chce dobrou časovou organizaci.

Nejsem sama, kdo při mateřské pracuje. A proto jsem se rozhodla vám na blogu čas od času zprostředkovat příběhy žen, které se s vámi podělí o své tipy, jak toho zvládnout víc, a zároveň nebýt unavená, že usnete dřív než dítě.

Začnu svým příběhem, ale pak přidám příběhy žen, které inspirují mě. Abyste si po jejich přečtení řekla: Už vím, jak to dokáže.

Jak to dělám já, pracující máma?

Když máte omezený čas na práci, zapomeňte na prokrastinaci. Jasně, hrozně ráda bych se mrkla na Facebook, zda jsem dostala od vás další like, ale to můžu udělat i v mobilu během dne, kdy je dcera vzhůru.

Porce fotek z našeho života je vždycky
čerstvě na Instagramu,
přidejte se!


Jakmile Mimie po obědě leží v postýlce, okamžitě totiž zapínám notebook. Když mám hodně práce, nechám být i talíře od oběda, jen si uvařím čaj a sednu k počítači. Pracuji, než se vzbudí. Někdy trošku přetáhnu, třeba když potřebuji dopsat e-mail, a já slyším, že jí to vůbec nevadí. Roztomile žvatlá v postýlce a hraje si s plyšáky.


Když natáčím pro Feedo, vždycky si musím zajistit hlídání pár dní předem.

Kéž by to vyšlo častěji. Ale když se to stane, jde mi práce lépe od ruky - věnovat tyhle dvě hodiny po obědě jedné konkrétní věci. Tedy třeba jen práci pro Kondici. Většinou ale přeskakuji. A večer musím "napravovat škody".

Škrtám v bloku
Večerní práci se snažím omezit, většinou se spíš věnuji blogu, což je zábava. Na druhou stranu mi to tehdy nejvíce myslí, jsem nejkreativnější a neproduktivnější. A tak když mám svůj "dobrý den", píšu klidně do půl jedenácté. Většinou si ale dávám strop do desíti večer. Čím déle pracuji, tím hůř a déle se mi potom usíná. Navíc si chci večer ještě číst.

Telefonáty vyřizuji v průběhu dne. Jednou rukou posouvám mašinku a druhou držím iPhone. Události si rovnou zapisuju do kalendáře a věci, co musím udělat, zase do poznámkového bloku. Co nemám v hlavě, zapomenu.


Takhle vypadá moje soukromá fotobanka, když připravuji nějaký test, tentokrát test plenek.

Když Mimie kreslí a já s ní sedím u stolu, je to ideální čas na sepsání všech povinností. Samozřejmě mi do toho často nakreslí své barevné představy o pípípech (ptáčcích).

Čas mi ušetřilo smazání mesengeru pro FCB. Na zprávy většinou odpovídám jen dvakrát denně.

Miluji odšktávání. Píšu si i drobnosti, třeba zaplatit boty objednané z e-shopu, abych si pak užila ten pocit odškrtnutí a dobře vykonané práce. Pro mě je to stejná radost jako vyhodit někomu figurku při Člověče, nezlob se těsně před domečkem.


Blok a škrtání. Ano, to mě uspokojuje.

Přidělený čas na e-maily
Když mám schránku zahlcenou e-maily, nastavím si minutku třeba na 15 minut a do té doby se snažím na všechny odpovědět. Jsem pak stručnější a věcnější.

Mám dva e-maily. Jeden pracovní, další na své soukromé věci a třeba newslettery oblíbených značek. Ty ale stejně většinou smažu, takže si čas od času najdu chvilku, abych se ze všech příchozích odhlásila. Nechápu to, ale za chvilku mám stejně narvanou schránku nabídkami na nové boty i televize. Dokud mail nevyřídím, mám ho označený jako nepřečtený. Žádné barevné hvězdičky nebo vlaječky.

Moc sofistikovaná nejsem. Co mě zaujme, když surfuji po síti, z toho si vyfotím printscreen.
 


Do diáře se snažím psát i zájmové aktivity, které nechci omezit.

Většinou se snažím nepracovat dva večeyr v týdnu a jeden celý den, třeba v sobotu. Na mateřské však všechny dny splývají.

Hodně mi pomáhá, když se o Mimie stará její tatínek celý víkend. To pak pracuji skoro nonstop. Když pak sečtu dohromady, kolik hodin jsem přibližně pracovala, zjistím, že 40 hodin týdně určitě za počítačem odsedím.



O víkendu ráda dlouze snídám a listuji časopisy.

Beztelevizní rodinka
Troufnu si tvrdit, že nejvíc času ušetřím tím, že nemám televizi. Nic mě neláká večer od práce. A když chci, vybraný film si pustím z archivu ČT nebo na Youtube v čase, který vyhovuje mě.

Zdrojem inspirace jsou mě časopisy, blogy nebo rádio, takže v každé volné chvíli jedno z těchto médií vstřebávám. Knížky poslouchám v telefonu, když jdeme na procházku.


Schůzky plné kosmetiky jsou úžasně voňavé a inspirativní.

Schůzky? Pět za den a pak klid
Šetřím čas, kde to jen jde. Potraviny nakupuji jedině on-line, necourám po obchodech, schůzky plnáji v jeden den. Ano, pak mám třeba čtyři až šest akcí za den, ale hlídání řeším jen jednou. Priorita v podobě spokojené dcerky stále zůstává. Jasně, že jsem potom pekelně unavená...

Důležitá je i příprava. Všechny dokumenty si dám večer dohromady, stáhnu tabulky na flash disk, v iPadu si rovnou otevřu pdf, která budu potřebovat. Nemusím později řešit, že zrovna nemám v kavárně wifi a jak se k tomu dokumentu dostanu.


Nedávná noční schůzka nás donutila objednat si jídlo do kanceláře.

Kéž bych uměla odmítnout schůzky, které mi toho tolik nepřinesou, nebo ji zkrátit. Když sedím na výboru, kde moje agenda probíhala prvních patnáct minut, a zbytek jde úplně mimo mě, měla bych se naučit říct: Děkuji, z mé strany je to všechno a uvidíme se příště. To je můj cíl pro další etapu.

Hezký den a práce tak akorát přeje vaše blogerka Míša

PS: Chcete tady být? Napište mi na michaela@babybistro.cz a další díl seriálu o pracujících maminkách může být právě o vás.