12 vzpomínek na loňský rok aneb špetka novoročního sentimentu

04.01.2016 01:30

Bilancovat? S dítětem jedině pozitivně. Každý měsíc loňského roku mám spojený s jednou úžasnou vzpomínkou, díky níž jsem si svojí holčičku zamilovala ještě o trošičku víc. Když udělala něco mimořádného, nového, pokrokového.
Tak schválně, se kterými okamžiky jsme na tom stejně? (Na měsících vůbec nezáleží).

Další čtení povoleno výhradně milovníkům sentimentu, nostalgie a patosu.

Prosinec - Když dělala jůůůů a hůůůů na každé světýlko, které zářilo na (cizím) balkoně. A její oči zářily naprosto stejně. Existenci vlastního stromečku ignorovala až do 28. prosince.

Listopad - Když začala říkat mamí. Žádná máma jako ze slabikáře, ale něžnější mamíííí, pěkně protaženě, s pusinkou vyšpulenou jako na lžičku marmelády.

Říjen - Když objevila kouzlo, které my dospělí v mokasínách nikdy nepochopíme - kouzlo pořádných louží. Čím čvachtavější, tím lepší. Sice jich moc nebylo, o to víc je ale milovala. A pěkně začala říkat ťápy ťáp.

Září - Když začala krmit všechny v okolí. Chlebovou kůrkou ze země, rozžužlanou okurkou, polorozpadlým keksem, zbytkem mlíčka. Z panenky obírá drobky a my pantomimicky předstíráme, že tohle požíváme hrdě a s poctou. 


Srpen - Když udělala první krůček, tak vrávoravě, jak to umí jen miminko, slepý provazochodec nebo opilý dělník na lešení.

Červenec - Když mi naslintala, ehm, chci říct, vlepila první pusu. Dosud nepochopila, že je lepší pusu zavírat a jazyk se vytahuje od čtrnácti výš, a výhradně do tlamy nerodinným příslušníkům.

Červen - Když se zamilovala do psů. Časopis Pes, přítel člověka, se ukázal jako nejlepší zábava na celých 30 minut.

Květen - Když začala řvát v ohrádce a tím ukázala, že má nějaký charakter.

Duben - Když poprvé skočila ze sedu z břehu do bazénu. Rozhoupala se a žbluňkla tam. Cíleně. Na dovolené na ni všichni fascinovaně hleděli.

Březen - Když kousla tak, že zanechala otisk. Prostě první zub. Pochopila jsem, že je konec s hrou: Kousni mě, stejně to nebolí.

Únor - Když ji vystavili úředníci její první pas v životě. Nad její oficiální fotkou jsme se vážně nasmáli.

Leden - Když snědla svou první porci špenátu, mrkve a chipsů s příchutí uzeného. Ne, to kecám, abyste nekončili se slzou v oku.

Další články ze soukromí:

Ze života zdivočelé matky aneb co dělat, když muž a dítě odjedou

Jak přežít Vánoce s batoletem i puberťákem

Náš hektický týden

Jak jsem dělala zahradu aneb amatérská zahradnice