Jak šel pražskej hipster na houby

30.09.2017 13:31

Ravioly s hříbky ze šumavských lesů jako specialita dne 349 Kč. Joseph si odfrkne. Pohrdavě, vždyť to může nasbírat sám, že jo, kdejaká socka se na socce (rozuměj sociální sítí) vytahuje plné košíky, tak proč ne, konečně bude důvod využít bundu Barbour přesně k tomu účelu, ke kterému ji vyrobili!

Svolaná událost na Facebooku pod názvem Houbobraní přivolala pět přátel. No, zřejmě už všichni byli vyhoubovaní. „Jožo, tož tos měl jít dřív, už nejsů,“ radil mu i tata z Moravy. Neodradilo ho to. Večer brouzdal po e-shopech, ale nakonec koupil stylový košík na farmářském trhu. NaJiřáku. V neděli ráno odjezd, pěkně v šest. Na houby se musí ráno, řikali. Jenž kam? Na fóru chatař-chalupář-zemědělec vyselektoval jako nejlepší destinaci Kozí Hory. Ju, i vláčkem můžou jet, no to by bylo něco! Ale šest kilometrů do toho pravého lesa od zastávky? To zase vodsaď-pocaď.

Sraz u Mariky, Kazi samozřejmě zaspal, Žofi to vzdává, píše whatsappkou, tak už pojďte, jedeme teda jedním autem, tam se vejdem, soukají se do Maričina Fiatu 500. Zrada, The Farm má zavřeno, Místo taky, všichni vstávají v deset, kde koupíme kapučíno, ani Mekáč cestou není, ospale mžourají, Joseph vytahuje rum, no když na houby, tak jedině s tuzemákem, že jo.

Tamhle stojí pět aut! Zastavují, to bude v lese plno. A ten bordel tady, to jsou lidi prasata, kdo si to troufne vyhodit.

Do lesa jde jen Joseph s Vincem (v občance Václav). Maričina čivava LadyDi odmítla vstoupit. „Klucí, ona se bojí, já tu počkám.“ A ty si zase neber ty sluchátka, na co taky, na józe jsme mluvili o meditaci.

U prvního hřibu se fotíme, takové štěstí, hned na kraji lesa, selfie s hřibem v pozadí, s hřibem v popředí, s hřibem v košíčku, on a on s hřibem.

Pak dlouho nic. Asi tu není správný podloží (na gymplu v Uherském Hradišti měl Jožo biologii), tak pojď, jdeme dál, ježiš já musím mít kafe, proč jsme nejeli na kole a trefíme vůbec zpátky? Radši jdem po pěšině, nad 500 metrů od auta nejdem, jestli rostou, budou i tady, hale, to nesbírej! Počkej, je to hnědý, jak je to jedlý, ne? Zasranej éčkovej internet, to nic nevygoogluju, počkej, já mám na to appku „Poznej houbu“, ne, tak fakt ne, nesbíráme. Aspoň si vyfotím ty muchomůrky, to bude lajků, kolik už mám za hříbek, no jen pět, všichni ještě spí, dyť je devět. Váháme, jestli boty Mustang stojí za to přebrodění potůčku, ne, pět litrů stáli, dej mi radši cígo aspoň. A kam s tím vajglem? Počkej, není to lysohlávka?

Volá Marika, kde jste, je mi zima, LadyDi vyčmuchala u parkingu hříbek, nezdá se, holka jedna. O ten další Joseph zakopnul, to ten tuzemák, ale zachránil ho, tři, mají tři houby!

Když je večer naaranžují do jednoho jediného talíře bramboračky, kterou společně (s panem rumem) uvařili, nestačí sčítat lajky. Celých 186 lajků!

Ale za tu piplačku? Kolik stojí žampiony v Lidlu?